Luboš
Zálom
Jak známo, v pátek 20. září se koná první demonstrace klimatických záškoláků v tomto školním roce. Je třeba na tuto pokračující a stupňující se hysterii, která nabývá podob apokalyptického náboženského kultu, zásadně reagovat.
Dnes si připomínáme osmnáct let od bezprecedentního útoku islámu na západní civilizaci. Co si z toho výročí vzít pro současnou dobu?
Během prázdnin si mohli klimatičtí záškoláci díky tomuto mému krátkému seriálu zprostředkovat informace, které jim nejspíš byly naprosto neznámé a tak trochu si prověřit svá zažitá dogmata o změnách klimatu.
Kauza kolem sochy maršála Koněva je v tuto chvíli již fraška, která nemá žádné racionálně přijatelné vyústění.
Prázdniny klimatickým záškolákům pomalu končí; jistě během nich nasbírali dostatek sil, aby s novým školním rokem mohli zase pravidelně stávkovat za záchranu klimatu.
Environmentalistické hnutí, jehož je stávková iniciativa studentů součástí a podmnožinou, je jen velmi účinným pokračováním nekonečné snahy kolektivistů a socialistů všech možných barev podkopat lidskou svobodu a jedinečnost.
Studentští aktivisté v čele s Grétou Thunbergovou to říkají jasně: jejich cílem je působit na politiky, aby se konečně začalo něco dělat. Do jaké míry jsou však tito aktivisté reálnou hrozbou demokratickému systému a svobodě?
Klimatičtí záškoláci prohlašují, že svoje teze staví na vědeckých faktech. Dobře, odhlédněme nyní na chvíli od toho, jak nedůvěryhodnou se klimatologie díky své politizaci stala.
Za koho vlastně klimatičtí záškoláci oteplování mluví a čí zájem hájí? Mluvčí studentů Petr Doubravský se v pořadu Rozstřel na iDnes vyjádřil, že to, jim jde o ekologický prospěch. A ten je prý prospěchem pro všechny.
Pánové Jankovský a Doubravský, kteří v pořadu Rozstřel mluvili za stávkující studenty se v zásadě vyjadřují pro tzv. bezuhlíkovou společnost. Přejí si zavírání tepelných elektráren a horují za snižování tzv. uhlíkové stopy.
Mluvčí studentů stávkujících za klima, kteří byli přizváni na iDnes do pořadu Rozstřel, tvrdí, že bychom měli naslouchat a důvěřovat vědcům. O tom, že se planeta otepluje kvůli lidem, prý panuje vědecký konsenzus. Opravdu?
Snad jako jakýsi prolog nových demonstrací klimatických záškoláků, které jsou naplánovány, jakmile jim skončí prázdniny, přizvalo iDnes dva jejich mluvčí do svého pořadu Rozstřel. A nebylo to pěkné pokoukání.
Stávkující studenti tvrdí, že bojují za klima. Ve skutečnosti tady však zuří zcela jiný boj: pravdy proti lži, rozumu proti iracionalitě, vědy proti politickým metodám, a v konečném důsledku svobody proti nesvobodě.
Studenti, kteří během školního roku stávkují za záchranu klimatu, tvrdí, že máme jen několik let na to, abychom začali něco dělat. Pak bude konec. Navrhují velmi drastická opatření.
Přišlo mi několik dotazů, jak se vlastně dnes Svobodní dívají na problematiku LGBT a na festival Prague Pride.
Podle organizace Global Footprint Network vyčerpalo lidstvo svůj letošní příděl surovin již 29. července a žije tedy na tzv. ekologický dluh.
Za oteplování zemského klimatu může člověk. To je mantra, kterou slýcháme takřka na každém kroku. Ale co ostatní faktory, které se na změnách klimatu podílejí? O těch se příliš nemluví ani nepíše.
Jedno z témat červnového jednání berounského zastupitelstva bylo založení zapsaného spolku Berounsko. Cílem spolku, tzv. destinační agentury, je koordinovat cestovní ruch a turismus v oblasti Berounska.
O tom, že zemské klima se mění kvůli lidem, prý panuje mezi vědci naprostý konsenzus. Každý, kdo se snaží oponovat zprávám mezinárodního panelu pro změny klimatu se prý staví proti vědeckému poznání.
Za kolaps zemského klimatu prý může CO2 v atmosféře. Měli bychom jeho množství sledovat a snižovat. Stát se uhlíkově neutrální společností a omezit naši závislost na fosilních palivech. Ale není to ve skutečnosti trochu jinak?
Studenti, kteří stávkují za záchranu klimatu, jsou ovládáni strachem. Jejich mluvčí tvrdí, že svět tak, jak jej známe, za dvanáct let skončí, a že dnešní studenti nemají žádnou budoucnost. Tak proč by tedy měli trávit čas studiem?
Jakýsi Petr Doubravský, mluvčí studentů, kteří "stávkují za klima", tvrdí: „Je zbytečné vzdělávat se pro svou budoucnost, když ji ohrožují změny klimatu. Tím pádem nemám absolutní jistotu, že nějaká budoucnost vůbec bude."
Svátek příchodu byzantských věrozvěstů na Velkou Moravu se stal pro mnohé politiky vhodnou příležitostí, jak si tak trochu zahrát na historiky a zároveň si na dějinách přihřát svoji politickou polívčičku.
Jak to tak vypadá, pravidelné páteční studentské protesty Fridays For Future se během prázdnin konat nebudou. Studenti se pravděpodobně během volna nechtějí vyčerpávat bojem o záchranu planety.
Román o dobrodružstvích Robinsona Crusoe patří, nebo alespoň za mých školních let patřil, k povinné četbě. Nyní si připomínáme 300 let od jeho vydání. Ozývají se ale hlasy, že tento klasický román nepatří do dnešní pokrokové doby.