Ceuta pod útokem
Španělskou enklávu Ceuta zaplavily tisíce migrantů z Maroka. Bylo by logické očekávat nějakou zásadní reakci státu - tisíce barbarů obsazující oblast, kde žije nějakých 80 tisíc Španělů, to je přece zásadní bezpečnostní problém. Vláda sice povolala armádu, její nasazení je však neadekvátní vážnosti situace. Má vlastně jen pomáhat zvládat případné střety mezi domácími a migranty, v podstatě jaksi koordinovat obsazování celé oblasti.
Větrné elektrárny jsou votivní sloupy klimatického kultu
Větrníky jsou v mnoha obcích téma letošních komunálek a já jsem rád, že jsou to právě Svobodní, kteří se postavili za správou věc a mnoha odpůrcům VTE nabídli možnost podat svoji kandidátku právě za Svobodné, aby svůj občanský postoj mohli uplatnit v systému demokratické politické soutěže.
Česká televize dělá z diváků netolerantní monstra
Česká televize se ohradila proti odmítavým projevům vůči pořadu Chi Chi na gauči, podivné talk show s českým královnem v paruce (drag queen). Tak dalo se to čekat, že? Ostatně bych skoro řekl, že moralistní prohlášení měla ČT v šuplíku už ve chvíli, kdy pořad zařadila do svého vysílacího plánu.
J.A.R. a apartheid na hudební scéně
Když se do umění plete politika či naopak, zpravidla to nedopadá dobře. Vznikne dílo, jehož prostřednictvím umělec povýšeně mentoruje a své pódium využívá jako jakési potvrzení automatické správnosti své pozice, přičemž výsledek je nakonec mnohdy tím trapnější, čím horší je daný umělecké dílo, a čím větším neumětelem sám umělec je. Vůči umění je politika často v destruktivní pozici a tento vztah je tím ničivější, jak se neúprosně přibližujeme dnu politické kultury. Je-li sama povaha politického prostředí destruktivní, staví na antagonismech a vzbuzuje nepřátelství a nesnášenlivosti a těží z nich, ničí politika vztahy mezi uměním, jeho tvůrci i jeho konzumenty.
