Jan Drnek: Žáby v bouři

3. října 2025

Žáby v bouři autora Jana Drnka jsou třetím a předposledním dílem velkolepé série, která popisuje alternativní historii 2. světové války. První díl, Žáby v mlíku, líčí úspěšný boj Československa proti německé agresi, v němž je nacismus poražen a ČSR z války, která zde nedosáhne rozměrů války světové, ale je pouze lokálním střetem dvou zemí a je tedy nazvána „jen“ Válkou mnichovskou, vychází posílené a sebevědomé. To vše za zásadního přispění špiček československé armády, které donutí prezidenta Beneše nepřijmout mnichovský diktát a vést republiku do boje. Druhý díl, Žába a škorpion, je o agresivním chování stalinského Ruska, které původně počítalo s Hitlerem jako svým ledoborcem, jenž měl za úkol rozpoutat v Evropě válku, do níž by pak Sovětský svaz se svou Dělnicko-rolnickou rudou armádou vstoupil jako vítězný činitel a získal tak nadvládu nad velkou částí Evropy a z „osvobozených“ zemí učinil svoje poslušné satelity. Rusko začne zbrojit a namíří svoji agresi vůči Polsku, zatímco Československo, které se mezitím zapojí do podunajské aliance, Malé dohody, se pod vedením Beneše snaží stát mimo hru. Třetí díl tedy popisuje útok Sovětského svazu na Polsko a zabývá se i vnitropolitickým děním uvnitř Československa. To je ostatně zásadní motiv všech Drnkových knih, který kritizuje republikánské pojetí československého státu, jehož základy vidí jako podvodné a vlastně podkopávající bezpečnost ve střední Evropě. Jan Drnek je totiž přesvědčeným monarchistou a jeho knihy jsou tedy vlastně atraktivně zabalenou obhajobou obnovy habsburské monarchie. Jako exkurz do myšlení monarchisty je to velmi podnětné čtení, ať už s názory autora souhlasíte nebo ne. Provokuje k přemýšlení a představuje monarchistické smýšlení do větší hloubky než jen jako povrchní představu o tom, že prostě jen nahradíme prezidenta jakýmsi titulárním dědičným panovníkem. Série „o žábách“ je nejen atraktivním čtením, které pohltí každého, kdo se zajímá o vojenství a má zálibu v alternativní historii, ale nabízí námět k zamyšlení i pro čtenáře, který se zabývá ideologií a politickou filozofií. Shodou okolností ve dnech, kdy jsem Žáby v bouři dočítal, vyšla v týdeníku Echo příloha o perspektivách českého monarchismu, což mi poskytlo další náměty k zamyšlení. Například o tom, co by se vlastně změnilo, kdybychom místo prezidenta měli korunovaného krále (klidně Habsburka, ostatně v jejich žilách přece jen koluje kapka té přemyslovské krve), ale hlavně jak by se konstituční monarchie svými idejemi shodovala s myšlenkou čistého kapitalismu a nezadatelných práv jednotlivce.