Fridays For Reason #5: Racionálně o globálním oteplování
2 srpna, 2019
Za oteplování zemského klimatu může člověk. To je mantra, kterou slýcháme takřka na každém kroku. Ale co ostatní faktory, které se na změnách klimatu podílejí? O těch se příliš nemluví ani nepíše.
Proč tomu tak je? Pokud přijmeme názor, že vše je vina lidí, jako nepopiratelný fakt, jsme ochotni přijmout pocit viny. A vinu následuje trest. Jsme ochotni nechat se ovládat.
Jenomže ono je to celé opět trochu jinak. Faktorů, které v součtu vytvářejí zemské klima, je celá řada, a vyzdvihovat jen jeden z nich je tak trochu vědecky nepoctivé. Ono je to ostatně nepoctivé v jakémkoliv ohledu.
Klima je nesmírně složitý systém, k jehož pochopení rozhodně nestačí jen “vidět CO2 v atmosféře.” Obrázek o vývoji klimatu poskytuje i výzkum půdy, hornin nebo ledovců. Tím se mimo jiné zabýval český vědec, pedolog profesor Miroslav Kutílek, mezinárodně uznávaný odborník a šéfredaktor renomovaného vědeckého žurnálu Soil and Tillage Research. Jeho kniha Racionálně o globálním oteplování, která vyšla v roce 2008, nabízí celkový pohled na faktory, které se na soustavných změnách zemského klimatu podílejí.
Autor nijak nepopírá, že by docházelo k určitému růstu teplot. Pomocí nepřímých, tzv. proxy metod však dospívá k závěru, že klimatický panel IPCC se mýlí nebo lže, když označuje současný růst teplot za nejvyšší za posledních tisíc let. Středověká teplá perioda, která vrcholila kolem roku 1400, stejně jako římská teplá perioda, byla teplejší než dnešní globální teplota. Profesor Kutílek pokládá tzv. skleníkovou hypotézu za neprokázanou. Naopak se ukazuje, že nejprve roste teplota a až potom objem CO2 v atmosféře. Důkazem jsou měření prováděná na antarktických vrtech, které nabízejí pohled 400 tisíc, resp. 740 tisíc let nazpět.
Obávám se, že studenti, kteří během školního roku každý pátek stávkují za záchranu klimatu, nikdy neslyšeli o faktorech, které ovlivňují zemské klima. Profesor Kutílek jich uvádí celou řadu. Jde zejména o změny sluneční aktivity a intenzity záření, které dopadá na Zemi, dále kontinentální drift a změny v mořských proudech. Důležitým faktorem jsou změny zemského magnetického pole a vliv aerosolů ve svrchních vrstvách atmosféry. Samozřejmě, jedním z faktorů jsou i skleníkové plyny. Důležitější než CO2 je však vodní pára. To vše dohromady vytváří systém, v němž se jednotlivé faktory doplňují a působí periodicky. Není žádný důvod tvrdit, že právě nyní je jediným faktorem lidská produkce CO2.
Záškoláci, kteří dle svých slov bojují za klima, požadují, abychom naslouchali vědcům. Dobrá, nyní mají šanci. Profesor Miroslav Kutílek byl mezinárodně uznávaným vědcem, jehož erudici nemůže popřít ani taková autorita, jako klimatická svatá panenka Gréta.
Jsou to vlastně ve skutečnosti klimatičtí aktivisté, kdo si přeje ovlivňovat přirozený systém zemského klimatu. Jejich cílem je politicky ovládnout nejen lidi, ale i tak mocné síly, jako je třeba sluneční aktivita, mořské proudy nebo sopečná činnost. Jako by jednali dle komunistického hesla “poručíme větru, dešti”. S trochou nadsázky, bojovníci za klima si s komunisty příliš nezadají. Pouze jsou přebarvení na zeleno. Snažit se zavádět jakýsi globální klimatický komunismus bude mít nepochybně stejný průběh a stejné následky, jako už tento druh lidí předvedl během dvacátého století.
Větru, dešti, tím méně klimatu se ale poroučet nedá. Poroučet se dá jen lidem. Pokud se ovšem nechají.
Na viděnou za týden.
