Proč budu opět bojkotovat sčítání lidu
26 března, 2021
Zítra opět po deseti letech odstartuje projekt sčítání lidu, domů a bytů. Jako zastánce práv jednotlivce a konceptu malého státu musím celý projekt odsoudit jako zbytečný a nepřijatelně zasahující do svobody občanů.
Vedle toho je dnes, v době, kdy země řeší kovidovou epidemii a bude se snad ještě mnohem déle vzpamatovávat z necitlivých represí uvalených vládou Andreje Babiše, takový projekt takřka výsměchem do tváře české veřejnosti.
Svoje stanoviska vůči sčítání lidu jsem dopodrobna sepsal před deseti lety v článku “Se mnou nepočítejte” (dostupný na adrese https://zalom.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=177300). Nemám potřebu na něm měnit ani jedno písmeno. Není třeba znovu opakovat, že potřebné informace stát již dávno má ve svých registrech. Ani není nutné se opět zamýšlet nad samotnou potřebou takových informací. Pro koho jsou vlastně potřebné? Jak takovou potřebu vyjádřit? Sluší se určitě zopakovat, že zjišťování osobních informací o občanech jen napomáhá zesilovat viditelnou ruku státu na úkor neviditelné ruky trhu vyjadřující dobrovolné, oboustranně výhodné vztahy mezi jednotlivci, a cenzus tak představuje významný prvek na cestě ke znovunastolování centrálně řízené ekonomiky se všemi jejími důsledky. A je již vcelku podružné, zda půjde o ekonomiku příkazovou (jako tomu bylo do Sametové revoluce) nebo ekonomiku zákazovou (k níž spějeme nyní).
Chci však zdůraznit morální aspekt celé věci. Současná vláda si naši vstřícnost nezaslouží. Cenzus probíhá v režii ministerstva vnitra a jeho bojkot je tedy spravedlivou a pádnou zpětnou vazbou, kterou by měl ministr vnitra Hamáček, jeden z nejhorších nepřátel svobody v naší zemi, od občanů dostat. Přinejmenším od těch občanů, jimž je svoboda drahá.
Rozumím však obavám těch, kteří si sice cení svobody a dokáží racionálně vyhodnotit sčítání lidu jako nepřípustný nátlak. Je zde však obava z pokuty za nesplnění “povinnosti”. Rozumím tomu, že pro mnoho lidí je taková hrozba pokuty důvodem k přemýšlení a nakonec i k podvolení. Nevím osobně o nikom, kdo by před deseti lety za bojkot sčítání lidu dostal pokutu – pokud si však uvědomíme, jak dlouhou cestu jsme za těch deset let ušli a oč blíže jsme nějaké nové formě totality, nad hrozbou represí rozhodně nelze jen tak mávnout rukou. Zvláště uvědomíme-li si, jaká bytost vládne ministerstvu vnitra.
A nakonec lze i říci, že pouhým bojkotem sčítání lidu se přece nic nezmění. Svobodu tím nezachráníme, Hamáček ani Babiš neodtáhnou někam na smetiště dějin, a na cestě ke kolektivistické totalitě se ani nezabrzdíme, natož abychom se otočili zpět. To všechno je pravda. Chtěl bych však varovat před jakoukoliv podobnou úvahou, která je ve své pravé podstatě racionalizací našeho podvolení se nátlaku. Pokud se podvolíme teď, kdy v podstatě o nic nejde, budeme schopni si zachovat důstojnost, sebeúctu a integritu, až bude potřeba se za svobodu opravdu zásadně postavit, bojovat za ni, a skutečně riskovat? Pokud se podvolíme v tak banální věci, jako je cenzus, budeme schopni zachovat se odvážně, až budeme čelit něčemu skutečně vážnému? Odvahu je nutné cíleně pěstovat.
Proto volám: občané České republiky, prosím, najděte v sobě veškerou důstojnost a sebeúctu a nenechte se sečíst. Dejte státu a této příšerné, zločinecké vládě jedinou zpětnou vazbu, jakou si zaslouží.
A ještě důrazněji vyzývám k bojkotu sčítání lidu podnikatele a živnostníky, jimž zločinná Babišova vláda zakázala pracovat a živit své rodiny. Nutit tyto oběti šílené nenávisti pánů Babiše a Hamáčka vůči svobodě vyplňovat pro ně jakási lejstra je nutné považovat za nejhorší hanebnost letošního sčítání lidu!
—
Poznámka pod čarou: Dovolím si ještě zlehka upozornit ty, kteří natolik milují ministra Hamáčka, že by nejraději každého, kdo vyzývá k bojkotu sčítání lidu hnali před soud. Zákon o sčítání lidu 2021 neobsahuje mezi výčtem přestupků žádnou zmínku o výzvách k bojkotu. Před deseti lety tomu tak myslím bylo. Hamáčkovi konfidenti mě tedy mohou oznámit, ale jen za bojkot, ne za výzvu k němu.
